1489

Rozhovor milosrdného Boha s dokonalou duší

- Duše: Pane a Mistře můj, toužím si s Tebou pohovořit.
- Ježíš: Mluv, vždyť ti naslouchám v každé chvíli, milované dítě, stále na tebe čekám, o čem si tedy se mnou toužíš pohovořit?
- Duše: Pane, nejprve vylévám u Tvých nohou [city] svého srdce jako vůni vděčnosti za tolik milostí a dobrodiní, kterými mě neustále zahrnuješ, a i když bych je chtěla sečíst, tak to nedokážu. Vím jen to, že během mého života nebyla chvíle, v níž bych nebyla zahrnuta Tvou péčí a dobrotou.
- Ježíš: Tvá řeč je mi milá a díkůčinění ti otevírá nové poklady milostí, ale, dítě mé, snad abychom si pohovořili ne tak obecně, ale podrobně o tom, co ti nejvíce leží na srdci, pohovoříme důvěrně, upřímně jako dvě vzájemně se milující srdce.
- Duše: Ó můj milosrdný Pane, v mém srdci jsou tajemství o kterých kromě Tebe nikdo neví a vědět nebude, neboť i kdybych je chtěla vypovědět, nikdo by mi neporozuměl. Cosi ví Tvůj zástupce, vždyť se mu přece zpovídám, ale jen tolik, nakolik jsem schopna mu ta tajemství odkrýt, ostatní zůstává na věky mezi námi, ó můj Pane! Přikryl jsi mě pláštěm svého milosrdenství a vždy jsi mi odpustil hříchy. Ani jednou jsi mi odpuštění neodmítl, ale vždy ses nade mnou slitoval a obdařil jsi mě novým životem, životem milosti. Abych neměla v ničem pochybnosti, odevzdal jsi mě do citlivé péče své církve, té opravdu něžné matky, která mě ve Tvém jménu utvrzuje v pravdách víry a bdí, abych nikdy nebloudila. A zvláště zakouší má duše celé moře laskavosti v tribunálu Tvého milosrdenství. Padlým andělům jsi nedal čas na pokání, neprodloužil jsi jim čas milosrdenství. Ó můj Pane, na mou cestu životem jsi postavil svaté kněze, kteří mi ukazují jistou cestu. Ježíši, je ještě jedno tajemství v mém životě - nejhlubší, ale i nejsrdečnější - tím jsi Ty sám pod způsobou chleba, když přicházíš do mého srdce. Toto je celé tajemství mé svatosti. Zde se mé srdce spojené s Tvým stávají jedno, zde už neexistují žádná tajemství, neboť všechno Tvé je mé a mé je Tvé. Hle, vše[mohoucnost] a zázrak Tvého milosrdenství. I kdyby se spojily hlasy všech lidí a andělů, nenajdou dosti slov, aby vyjádřily to tajemství lásky a Tvého bezedného milosrdenství. Když rozjímám o tomto tajemství lásky, mé srdce se dostává do nové extáze lásky a všechno Ti říkám mlčíc, Pane, neboť řeč lásky nezná slova, vždyť ani jediný záchvěv mého srdce se neztrácí. Ó Pane, přes Tvé veliké pokoření se v mé duši umocnila Tvá velikost, a proto v mé duši povstala ještě větší láska k Tobě - má jediná lásko, neboť život lásky a sjednocení je navenek dokonalá čistota a hluboká pokora, mírná tichost, veliká horlivost o spásu duší. Ó můj nejsladší Pane, bdíš nade mnou v každé chvíli a dáváš mi vnuknutí, jak v daném případě jednat, když srdce váhá mezi jednou a druhou věcí. Sám jsi nejednou vstupoval do řešení té záležitosti. Ach, jak nesčetněkrát jsi mi v náhlém světle dal poznat, co se Ti více líbí.
Kolik je těch tajemných odpuštění, o kterých nikdo neví. Mnohokrát jsi do mé duše vléval sílu a naději jít vpřed. Sám jsi z mé cesty odstraňoval obtíže, bezprostředně za sahoval do činnosti lidí. Ó Ježíši, všechno, co jsem Ti řekla, je pouhým stínem oproti tomu, co je ve skutečnosti v mém srdci. Ó můj Ježíši, jak velice toužím po obrácení hříšníků. Ty víš, co pro ně dělám, abych Ti je získala. Nesmírně mě bolí každá urážka Tobě způsobená, Ty vidíš, že na obranu Tvého království nešetřím síly, ani zdraví, ani život. Třebaže na zemi mé námahy nejsou vidět, přesto tím ve Tvých očích na hodnotě neztrácejí. Ó Ježíši, toužím přivádět duše k prameni Tvého milosrdenství, aby čerpaly živou vodu života nádobou důvěry. Čím větší milosrdenství na sobě duše touží zakusit, s tím větší důvěrou ať se k Bohu přibližuje, a bude-li její důvěra v Boha bezmezná, i Boží milosrdenství pro ni bude bezmezné. Ó můj Pane, který znáš každý úder mého srdce, Ty víš, jak vroucně toužím, aby všechna srdce tloukla jen pro Tebe, aby každá duše oslavovala velikost Tvého milosrdenství.
- Ježíš: Mé milované dítě, rozkoši mého Srdce, tvá slova jsou mi dražší a milejší než zpěv andělů. Všechny poklady mého srdce jsou otevřeny pro tebe. Ber si z tohoto Srdce, co potřebuješ pro sebe i pro celý svět. Pro tvou lásku ruším spravedlivé tresty, které si lidstvo zasloužilo. Jediný úkon čisté lásky ke mně je mi milejší než tisíce hymnů nedokonalých duší. Jediný tvůj povzdech lásky mi vynahrazuje množství zneuctění, jimiž mě sytí bezbožníci. Sebemenší skutek, čili úkon ctnosti, má v mých očích nesmírnou cenu, a sice kvůli [tvé] veliké lásce ke mně. V takové duši, která žije výhradně mou láskou, kraluji jako v nebi. Mé oko nad ní bdí ve dne v noci a nachází v ní své zalíbení a můj sluch je nakloněn k jejím prosbám a k šepotu jejího srdce a často předcházím její prosby. Dítě zvlášť mnou milované, zřítelnice mého oka, spočiń chvíli na mém Srdci a okus tu lásku, kterou se budeš těšit po celou věčnost. Ale ještě nejsi ve vlasti, dítě, jdi tedy, posilněna mou milostí, a bojuj za mé království v lidských duších a bojuj jako královské dítě a pamatuj, že dny vyhnanství rychle pominou a s nimi i možnost shromaždovat si zásluhy pro nebe. Očekávám od tebe, mé dítě, veliký počet duší, které budou po celou věčnost oslavovat mé milosrdenství. Mé dítě, abys náležitě odpověděla na mou výzvu, denně mě přijímej ve svatém přijímání - ono ti dá sílu... 
- Duše: Ježíši, nenechávej mě v utrpení samotnou, Ty, Pane, víš, jak jsem slabá, jsem propast ubohosti, jsem pouhé nic, co tedy na tom bude divného, že upadnu, když mě necháš samotnou. Jsem nemluvně, Pane, nevím si rady, avšak přese všechnu opuštěnost důvěřuji i navzdory svému pocitu, důvěřuji a celá se proměňuji v důvěru, nejednou navzdory tomu, co cítím. V ničem má muka neumenšuj, jen mi dej sílu, abych je snesla. Dělej se mnou, co se Ti líbí, Pane, jen mi dej milost, abych Tě dokázala vždy a za všech okolností milovat. Nezmenšuj, Pane, kalich hořkosti, jen mi dej sílu, abych jej vyprázdnila.
Ó Pane, nejednou mě pozvedáš až ke světlu vidění, tu zase mě noříš do temné noci a do propasti mé nicoty a duše si připadá, že je sama uprostřed velikého pralesa... Ale přese všechno Ti důvěřuji Ježíši, neboť jsi nezměnitelný. Má způsobilost se mění, ale Ty jsi stále týž, plný milosrdenství.

 

z Deníčku sv. Faustyny - Deníček   BOŽÍ MILOSRDENSTVÍ V MÉ DUŠI - Svatá s. M. Faustyna Kowalská ( ISBN 978-80-7195-269-5 )

 

» Rozhovor milosrdného Boha s hříšnou duší «
» Rozhovor milosrdného Boha se zoufalou duší «
» Rozhovor milosrdného Boha s trpící duší «
» Rozhovor milosrdného Boha s duší usilující o dokonalost «