Tento rok si připomínáme zjevení Panny Marie ve Fatimě hlavně díky jeho stému výročí. Ve všech těchto zjeveních Panna Maria vyzývala děti (Lucii, Hyacintu a Františka) ke každodenní modlitbě růžence.
Říjen je měsícem, ve kterém nám církev připomíná Pannu Marii Růžencovou a skrze ni nás všechny zve k modlitbě svatého růžence.

Proč právě modlitba růžence? Proč se jej modlit denně?

Aktuální číslo časopisu Apoštol Božího milosrdenství je věnováno růženci. Vybral jsem z něj jeden ze článků a se svolením otců pallotinů jej zde publikuji.

Během pěší pouti k Božímu milosrdenství poslouchají poutníci také přednášky. ​Přinášíme vám jednu z přednášek, která zazněla tento rok a kterou pro poutníky připravil otec Mariusz Leszko SAC..

Každý z nás něco ve svém životě hledá. Hledáme neustále, den za dnem, hledáme se zatajeným dechem. Hledáme všude a všechno. Co hledáme? Hledáme Boha, smysl života, splnění svých přání a snů, ale také hledáme klid, lásku, druhého člověka, dobré boty v obchodě, nové slevy a tisíce dalších věcí. Ve skutečnosti hledáme především jedno, hledáme to, co nám v životě dá opravdové štěstí.

Nalézt opravdové štěstí, to je především najít ve svém životě Boha, a to znamená mít pro Něho čas, udělat pro Něho ve svém srdci místo, naslouchat Mu a poslouchat Ho. Pouze on může uspokojit naše potřeby, jenom On v nás může uhasit oheň lidské touhy, protože v Něm je štěstí a radost. V Něm nemá nejmenší místo ani tma ani smutek.
Proč nemůžeme často najít to pravé štěstí? Proč někdy věnujeme tolik času a úsilí hledání štěstí a stále ho nenacházíme? Může to být proto, že hledáme tam, kde není zdroj štěstí, hledáme v něčem, co je stínem jenom opravdové lidské radosti.
Říjen je měsícem, ve kterém nám církev připomíná Pannu Marii Růžencovou a skrze ni nás všechny zve k modlitbě svatého růžence. Je to po eucharistii - jak vysvětlila Panna Maria bl. Alánovi - „jeden z největších a skutečných prostředků pro naši spásu, pro obrácení světa a vede k vítězství proti satanovi“.
Proto dovolte, abychom si dnes připomněli základní věci o růženci, znovu se povzbudili, přijali modlitbu růžence jako důležitý poklad na cestě k opravdovému štěstí, kterým je sám Bůh.
Začátky svatého růžence se datují do 11. a 12. století. V 15. století tato modlitba převzala naši dnešní podobu. Vítězství nad Turky, dosažené ve znamení růžence 7. října 1571 u Lepanta, dalo růžencové modlitbě novou vzpruhu. Papež LevXIII. vydal 16 apoštolských spisů o růženci. Byl to také on, kdo předepsal v měsíci říjnu každodenní modlitbu růžence. Také další papežové: Pius XI., Pius XII., Jan XXIII. a Jan Pavel II. vyzývali k modlitbě svatého růžence. Když sledujeme pozorně dějiny růžence, vidíme hodně různých znamení, kterými Bůh potvrzuje jeho hodnotu a efektivnost. Do těch nejvýznamnějších je třeba zahrnout především zjevení Panny Marie, která v době dvou posledních století mnohokrát přicházela na zem. Většinou měla v rukách růženec. Toto nám dává poznání, že pro Pannu Marii není milejší a drahocennější modlitby, než je modlitba svatého růžence. Maria povzbuzuje k této modlitbě nejenom svou účastí, ale také neústupnými prosbami. Při zjevení ve Fatimě v roce 1917 Panna Maria prosila děti, aby se každý den modlily svatý růženec. Přidala jim rovněž úmysly, na jaké se mají modlit. Mezi nimi prosila o pokoj ve světě, o rychlé ukončení války, o zadostiučinění za hříchy a za obrácení hříšníků. „Modlete se, modlete se hodně“ prosila Panna Maria. „Čiňte oběť za hříšníky, protože mnoho duší jde k věčné mu zatracení a nemají nikoho, kdo by se za ně obětoval a modlil.
S prosbou o každodenní modlitbu růžence Maria přichází také v Polsku, v Gietřvaldě. „Přeji si, abyste se každodenně modlili růženec.” Ta slova připomínala Matka Boží mnohokrát. Poslední její slova zněla: „Modlete se růženec horlivě a snažně.” Když se děti v Gietřvaldě obracely na Pannu Marii s různými úmysly, které jim předávali lidé, Maria odkazovala na modlitbu růžence a jejich splnění záviselo vždy na horlivé modlitbě růžence. „Budou nemocní uzdraveni?” - ptala se děvčata Panny Marie v Gietřvaldě. Ona odpovídala: „Modlete se růženec.“ „Tam pláče manželka a maminka, protože manžel a tatínek je závislý na alkoholu, kde hledat pomoc?“ „Modlete se růženec.“ „Jsou zavřeny kostely, jsou deportováni kněží.“ Maria řekla: „Modlete se růženec.” Pokud v takových situacích Maria prosila, aby se lidé modlili růženec, znamená to, že je modlitba růžence skutečnou Boží pomocí v každém utrpení, v každé lidské bídě, ve všech těžkostech duše i těla. Důrazně to potvrzují slova sestry Lucie z Fatimy: „V lidském životě není takový problém,který by se nedal rozvázat růžencem.“

A tak jasně vidíme, jak velkou hodtu a sílu má modlitba svatého růžence. Na základě různých textů církve, zjevení Panny Marie a také lidských zkušeností je možné říct, že:

Za prvé. Růženec je Božím darem daným nám přes Boha skrze Pannu Marii. Bůh nejenom vidí problémy světa, ale také nám dává skutečný lék, který může zachránit svět před Božím trestem. Ano, růženec je mocnou silou před Božím trestem. Člověk skrze svou pýchu, troufalost a neposlušnost zašel tak daleko, že se postavil na místo Boha. V dnešní době sám rozhoduje, co je dobré a co je zlé, kdo má žít a kdo má zemřít, kdy má pracovat a kdy si odpočinout. Tak na sebe člověk přitahuje Boží trest, místo v pekle. Ne stvořitel, ale sám člověk. Ale Pán Bůh nezůstává k tomu všemu lhostejný, není schopen mlčet. On už křičí, aby ho lidé poslouchali. Proč to dělá? Protože v každém člověku, ve všem, co povolal k životu vidí sebe, vidí, jak svět a dnešní člověk trpí, proto vychází vstříc jako otec naproti marnotratnému synovi. Ví, co se děje, a tak nás chce zachránit skrze růženec.

Za druhé. Růženec je modlitba, která nám pomáhá být blízko Boha. Dává nám poznat, co je v životě důležité, říká nám, co má hodnotu, učí nás poznávat skutečný život. Dnešní člověk má v hlavě takový guláš, že už často vůbec neví, co je správné a dobré, a co je špatné a zlé. Sám se často setkávám s takovými situacemi, kdy mě lidé prosí, abych jim řekl, vysvětlil, zda ten skutek je dobrý či špatný, zda je to hřích či naopak. Jako exorcista mohu také říct, že se často setkávám s lidmi, kteří šli do špatných věcí s myšlenkou, že je to dobré. Výsledky jsou teď takové, že už dnes nemohou normálně fungovat, potřebují pomoc kněze, psychiatra či terapii.

Za třetí. Růženec nám dává sílu ve válce s mocnostmi zla. Ano, ten svět zlých duchů opravdu existuje. To není pohádka. Ďábel to není čertík z pohádky „Anděl Páně“. Takový milý, sympatický kamarád. Je to zlý duch, který se postavil proti Pánu Bohu a řekl Mu: „Nebudu ti sloužit.” Je jako řvoucí lev, obchází celý svět a hledá koho by mohl zhltnout. V první řadě ovlivňuje ty, kteří nějakým způsobem poznali Boha, a teď žijí v hříchu a nic s tím nedělají, přestože mají hodně duchovních možností. Někdo z vás mohl vidět film o Anneliese Michele. Film vypráví o mladé studentce, která byla posedlá několika démony. Když se kněží exorcisté modlili a vyslovili první slova modlitby „Zdrávas Maria“, nemohli to démoni snést. A když exorcisté kladli na tělo dívky růženec, démoni křičeli: „Sejměte z nás ta pouta.“ Tato událost nám dobře ukazuje, jak velkou zbraní na pokoušení zlým duchem je růženec. Sv. Maxmilián Kolbe, když se šel modlit růženec, vždycky volal: „Jdu střelit do ďábla.“ V této modlitbě je opravdová síla a naše záchrana, kterou dostáváme každý den od Boha skrze Pannu Marii.

Za čtvrté. Růženec je školou svatosti. Dává nám poznat svět a život tak, jak ho vidí Bůh. Bůh nás chce nejenom zachránit, ale také si přeje, abychom se každý den stávali opravdovými apoštoly jeho lásky, milosrdenství a odpuštění v dnešním světě. Všude, kdekoliv se Panna Maria zjeví, říká stejná slova: „Modlete se růženec, protože tím způsobem zachráníte svět před hříchem, před Božím trestem.“ Tak mluvila Panna Maria ve Fatimě, v Lurdech, v Gietřvaldě, v Pompejích, v Ravenně v Itálii, v Akitě, v Japonsku, v Cuapě (Nikaragua) a také na dalších místech světa.

Můžeme vůbec k tak naléhavým prosbám Panny Marie zůstat lhostejní?
Můžeme říct, že nás to vůbec nezajímá, že máme už svoje koníčky, záliby a víme co je pro nás dobré?
Drazí, jaká bude budoucnost světa, naší české země, našich rodin?
Na tuto otázku je jenom jedna odpověď, kterou Panna Maria dala dětem v Polsku v Gietřvaldě: „Modlete se růženec.“
Jaká bude budoucnost, ví jenom Pán Bůh. Ale my ze své strany využijme všechny možnosti, které nám Bůh dává skrze sílu a moc svatého růžence. Modleme se společně i osobně, v rodině, na cestě do práce i z práce, doma i v kostele. Modleme se a také po vzbuzujme k modlitbě růžence další. Modleme se srdcem s živou vírou, že Bůh vždycky slyší naši modlitbu, protože máme před Ním nejlepšího přímluvce, a tím je Panna Maria.

Na závěr ještě několik krátkých svědectví o růženci:
Sv. Ludwig Maria Grignon de Montfort, jeden z největších ctitelů Panny Marie v dějinách církve, řekl: „Prosím vás důrazně ve jménu lásky, jakou mám k vám v Ježíši a v Marii, abyste se každodenně modlili růženec, a v okamžiku smrti budete blahoslavit každý den a hodinu, kdy jste mně uvěřili.“
Biskup, který měl vysvětit Jana Maria Vianneye za kněze, měl obavy při rozhodování, zda ho vysvětit, protože farář z Arsu měl problémy se studiem. Na závěr se ho ale biskup zeptal: umíš se modlit růženec? Mám rád tuto modlitbu, řekl Vianney. Když to biskup uslyšel, odpověděl: tak tě vysvětím. Budeš dobrý kněz.
Jeden student univerzity jel vlakem z Dijonu do Paříže. Sedl si vedle chudě oblečeného muže, který se právě modlil růženec. Student mu řekl: Prosím vás, dejte ten růženec pryč, vyhoďte ho z okna. Lepší bude, když si vezmete do ruky knížku na téma víry v Boha a tam se dozvíte, co říká nauka. Starší muž dal mladému studentovi vizitku, na které bylo napsáno: Ludwig Pasteur, člen Francouzské akademie přírodních a lékařských věd. Ludwig Pasteur byl jedním z nejvýznamnějších vědců 19. století, chemik, biolog, lékař a zakladatel bakteriologie a virologie. Je považován za nejvýznamnější postavu v historii medicíny. Každý den se modlil růženec.

Myslím, že už vás nemusím víc přesvědčovat o důležitosti modlitby svatého růžence. Pokud se nezačneme modlit, nikdy nepoznáme plody této modlitby, a koneckonců nezažijeme ani štěstí, do kterého nás vede Bůh skrze Pannu Marii.
Modlitba růžence je jako cestování po horách. Čím jdeme výš, tím se nám zdá výstup těžší. V růženci je to stejné. Když se začínáme modlit růženec, máme radost, jsme nadšení. Ale pokud se nám má růženec stát každodenní modlitbou, stává se pro nás již obtížnou a těžkou. Může hrozit i to, že bud skončíme s modlitbou, anebo se ji můžeme modlit tak nějak automaticky a bez přemýšlení. Modlitba růžence není jednoduchou modlitbou, ale má svou velkou cenu a kvalitu. Důležitá je vytrvalost v upřímné modlitbě, věrnost modlitbě. A až vyjdeme na vrchol, budeme vidět, že to stálo za to.
Zkoušejme to, nevzdalujme se, ale buďme věrní modlitbě růžence, protože jenom to co člověka stojí námahu, se v Božích očích stává blahoslavenstvím.

o. Mariusz Leszko SAC

Vyšlo v časopise » Apoštol Božího milosrdenství 3/2017 «
» Starší čísla časopisu ke stažení «