Nedávno jsem v jednom ze článků zde na signálech četl:

Neustále se Boha ptám... 
" Proč já? Proč bych já měla pomáhat doprovázet druhé lidi při poslední cestě, před tím, než se s ním setkají? Co jim mohu nabídnout? Vždyť já nemám skoro nic..."

Téměř okamžitě jsem si ve své mysli dokázal na tyto otázky odpovědět. Protože si myslím, že je to nesmírně důležité, rozhodl jsem se, zpracovat to do článku.

Co mohu udělat pro umírající?

Při doprovázení umírajících můžeme udělat opravdu hodně.

Můžeme jim pomoci podle jejich přání. Můžeme být umírajícímu oporou a světlem ve chvílích, kdy pociťuje bolest či beznaděj. Můžeme jim naslouchat, potěšit je vlídným slovem, povzbudit. Můžeme jen být s nimi, věnovat jim úsměv, pohlazení, ... .
Určitě je hodně nejrůznějších věcí, které pro ně můžeme udělat a jak jim můžeme pomoci.

Ale opravdu tím nejdůležitějším, čím jim můžeme pomoci a co nejvíce potřebují, aniž by si to třeba sami uvědomovali, je modlitba. Modlit se s nimi, modlit se za ně.

U umírajících je zvláště vhodné se modlit Korunku k Božímu Milosrdenství.

» z Deníčku sv. Faustyny ( ISBN 978-80-7195-269-5 )

687
V jisté chvíli, když jsem šla po chodbě do kuchyně, jsem v duši uslyšela tato slova: Neustále se modli korunku, kterou jsem tě naučil. Každý, kdo se ji bude modlit, dojde velkého milosrdenství v hodině smrti. Kněží [ji] budou dávat hříšníkům jako poslední naději  na záchranu; i kdyby byl hříšník sebevíc zatvrzelý, jestliže se jen jednou pomodlí tuto korunku, dojde z mého nekonečného milosrdenství milosti. Přeji si, aby mé milosrdenství poznal celý svět; nesmírné milosti toužím dávat duším, které důvěřují mému milosrdenství.
/ V knize: JEŽÍŠI DŮVĚŘUJI TI!    Výbor modliteb svaté sestry Faustyny (ISBN 978-80-7266-256-2) je k tomuto dopsáno: Byť jen jednou, ale s postojem shodným s obsahem modlitby a především s vírou, nadějí a v pokoře, s upřímnou a hlubokou lítostí nad hříchy. /

754
† P á n ů v   p ř í s l i b : Duše, které se tuto korunku budou modlit, obejme mé milosrdenství v životě, ale zvláště v hodině smrti.

809
V noci jsem byla náhle probuzena a poznala jsem, že mě nějaká duše prosí o modlitbu a že ji velice potřebuje. Kratičce, ale z celé duše jsem Pána prosila o milost pro ni.

810
Druhého dne, bylo už po dvanácté hodině, když jsem přišla na sál, uviděla jsem umírající osobu a dozvěděla jsem se, že agonie začala v noci. Potvrdilo se, že to bylo tehdy, když mě někdo prosil o modlitbu. Náhle jsem v duši uslyšela hlas: - Pomodli se tu korunku, kterou jsem tě naučil. Běžela jsem pro růženec a klekla si u umírající a začala jsem se s veškerou vroucností ducha modlit tu korunku. Umírající náhle otevřela oči a podívala se na mě a nestihla jsem se pomodlit celou korunku a ona už se zvláštním klidem zemřela. Vroucně jsem Pána prosila, aby splnil to, co mi za modlitbu té korunky přislíbil. Pán mi dal poznat, že tato duše dosáhla milosti, kterou mi Pán přislíbil. Tato duše byla první, která Pánův příslib zakusila. Cítila jsem, jak tu duši obklopuje moc milosrdenství.

811
Když jsem vešla do svého pokoje, uslyšela jsem tato slova:
Každou duši, která se tu korunku bude modlit, bráním v hodině smrti jako svou chválu a stejné výsady dosahují umírající, když se ji druzí u nich pomodlí. Když se u umírajícího tuto korunku modlí, usmiřuje se Boží hněv a duši zaplavuje bezedné milosrdenství a nitro mého milosrdenství je pohnuto pro bolestné utrpení mého Syna.
Ach, kdyby všichni poznali, jak veliké je Pánovo milosrdenství a jak velice my všichni to milosrdenství potřebujeme, zvláště v té rozhodující hodině.

1035
† Dnes večer umíral jistý člověk, ještě mladý, ale strašně se trápil. Začala jsem za něj tu korunečku, kterou mě naučil Pán. Pomodlila jsem se ji celou, ale umírání se prodlužuje, chtěla jsem začít litanie ke Všem svatým, avšak náhle jsem uslyšela tato slova: Modli se tu korunku. Pochopila jsem, že tato duše potřebuje velkou modlitební pomoc a velké milosrdenství. Zavřela jsem se ve svém pokoji a padla jsem v prostraci před Bohem a žebrala o milosrdenství pro tu duši; vtom jsem pocítila veliký Boží majestát a velikou Boží spravedlnost. Úděsem jsem sténala, ale nepřestávala jsem prosit Boha o milosrdenství pro tu duši a ze svý[ch] prsou jsem sňala křížek, je to křížek slibů, a položila jej na prsa umírajícího - a řekla Pánu: Ježíši, pohleď na tu duši s takovou láskou, s jakou jsi shlédl na moji celopalovou obět v den věčných slibů, a skrze moc příslibu, jaký jsi mi dal pro umírající, [pro ty], kteří pro ně budou vzývat Tvé milosrdenství; a přestal se trápit a pokojně zemřel. Ach jak velice se máme modlit za umírající, využívejme milosrdenství dokud je čas smilování.

1036
† Stále lépe poznávám, jak velmi každá duše potřebuje Boží milosrdenství v celém životě, ale zvláště v hodině smrti. Tato korunka je na usmíření Božího hněvu, jak mi [on] sám řekl.

1541
Má dcero, vybízej duše k modlitbě té korunky, kterou jsem ti předal. Skrze modlitbu této korunky rád dám [lidem] všechno, oč mě budou prosit. Když se ji budou modlit zatvrzelí hříšníci, naplním jejich duše pokojem a hodina jejich smrti bude šťastná. Napiš pro zarmoucené duše: až duše uvidí a pozná velikost svých hříchů, až se před jejím zrakem otevře celá propast ubohosti, do které se ponořila, ať nezoufá, ale ať se s důvěrou vrhne do náruče mého milosrdenství jako dítě do objetí milované matky. Tyto duše mají přednostní právo na mé slitovné Srdce, mají přednostní právo na mé milosrdenství. Řekni, že žádná duše, která vzývala mé milosrdenství, se nezklamala ani nebyla zahanbena. Mám zvláštní zalíbení v duši, která uvěřila v mou dobrotu. Napiš, že když se tuto korunku budou [lidé] modlit u umírajících, postavím se mezi Otce a umírající duši ne jako spravedlivý soudce, ale jako milosrdný Spasitel.

Obraz Božího Milosrdenství
1565
Když jsem na chvíli vešla do kaple, Pán mi řekl: Má dcero, pomoz mi zachránit jistého umírajícího hříšníka; pomodli se za něho tu korunku, kterou jsem tě naučil. Když jsem se začala modlit tu korunku, uviděla jsem to[ho] umírajícího, jak strašně trpí a bojuje. Bránil ho anděl strážný, ale byl jakoby bezmocný vůči tak veliké ubohosti té duše. Celé množství satanů na tu duši čekalo, ale během modlitby té korunky jsem uviděla Ježíše tak, jak je namalovaný na tom obrazu. Ty paprsky, které vytryskly z Ježíšova Srdce, zaplavily nemocného a síly temnoty poděšeně utekly. Nemocný pokojně naposledy vydechl. Když jsem se vzpamatovala, pochopila jsem, jak je ta korunka u umírajících důležitá, ona usmiřuje Boží hněv.

1797
Dnes ke mně přišel Pán a řekl: - Má dcero, pomoz mi zachraňovat duše. Půjdeš k umírajícímu hříšníkovi, který si už zoufá, a budeš se modlit tu korunku a tím mu vyprosíš důvěru v mé milosrdenství.

 

A ještě jedno » video « k poslechu napsaného.

 

Modlitba sv. Faustyny:
z Deníčku sv. Faustyny ( ISBN 978-80-7195-269-5 )
813
† Ó milosrdný Ježíši, rozepjatý na kříži, pamatuj na hodinu naší smrti. Nejmilosrdnější Ježíšovo Srdce, otevřené kopím, ukryj mě v poslední, smrtelné hodině. Ó krvi a vodo, která jsi vytriskla z Ježíšova Srdce jako zdroj nevyčerpatelného milosrdenství pro mě, v mé smrtelné hodině - umírající Ježíši, záruko milosrdenství - zmírni Boží hněv v mé smrtelné hodině.

» Korunka «

Co mohu udělat pro umírající?
Modlit se za ně Korunku k Božímu Milosrdenství! 

Pomozme zachraňovat duše. My všichni to veliké Pánovo milosrdenství potřebujeme, zvláště v té rozhodující hodině. Žebrejme o milosrdenství pro (umírající) duše. Využívejme milosrdenství dokud je čas smilování. 

Edit: 11.7.2018

Korunka na cestu - Daruj modlitbu umírajícím

Projekt má za cíl povzbudit k modlitbě za umírající.
Inspirací ke vzniku projektu byla slova Pána Ježíše z „Deníčku“ sv. Faustyny Kowalské:
„Napiš, že když se tuto Korunku budou modlit u umírajících, postavím se mezi Otcem a umírající duší ne jako spravedlivý soudce, ale jako milosrdný Spasitel.“ (Den. 1541)
Modlit se za umírající je skutek milosrdenství.